PŘIHLÁŠENÍ



Zapomněli jste heslo?
.

Nejste ještě registrováni?
.

NOVINKY

Doporučujeme: Panelák jinak

Že jsou paneláky králíkárny, ve kterých nelze žít? Všechno vždy záleží jen lidech, jak věci využijí. Zajímavý příklad netradičného a velice poučného využití komunity jednoho pražského paneláku nalznete zde

ARCHITECTURE WEEK

V hlavním městě právě dnes odstartoval pětitýdenní mezinárodní festival architektury, který přilákal odborníky z celého světa (Venezuela, Izrael, USA, Mexiko a další). Od 15. září do 12. října si v prostorách kláštera svatého Jiří na Pražském hradě můžete prohlédnout 16 výstavních bloků na netradiční témata. K vidění bude například výstava soudobé brazilské architektury, fotografie přibližující stavitelství v severoindickém městě Chandigarh, či výstava mapující vývoj české architektury. Více podrobností o programu v článku a na http://www.architectureweek.cz.

DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ

Podzim patří architektuře! První mimořádná akce, o které bychom Vás rádi informovali, začíná již zítra a potrvá až do příští neděle. Při této výjimečné příležitosti budou v nadcházejících dnech zpřístupněny i objekty, kam se běžně návštěvník nedostane. Mimo to se můžete těšit na zajímavý doprovodný program či netradičně pojaté prohlídky. Letošního ročníku se zúčastní neuvěřitelných 58 památkových objektů Plzeňského kraje a dohromady více než tisíc architektonických klenotů České republiky. Více podrobností a zajímavých typů Vám přinášíme v článku.

MÁ VLAST – cestami proměn

Putovní výstava cestuje již čtvrtým měsícem městy a vesničkami naší vlasti. Jejím posláním je prezentovat zdařilé projekty zkrášlování nevzhledných prostranství, poukazovat na uskutečněné rekonstrukce zdevastovaných staveb či zprostředkovávat příběhy upravených náměstí, parků, stezek a hřišť. Nezapomíná však ani na jedny z největších estetických neduhů české krajiny – nádražní budovy a sakrální stavby. Do konce roku zavítá ještě do několika obcí aby přinesla výsledky velkého úsilí, které má smysl. Více

DROBNÁ ARCHITEKTURA VE VEŘEJNÉM PROSTORU

Přednášku, kde se určitě dozvíte něco zajímavého, pořádá na konci srpna v rámci programu Pěstuj prostor společnost Plzeň 2015. Pokud vás zajímá práce s veřejným prostorem a jste zvědaví, jaké možnosti nabízí drobné architektonické prvky zasazené do nevyužitých míst v našem okolí či jaká jsou úskalí jejich realizace, pak určitě vyražte 28. srpna na Městskou plovárnu v Plzni. Setkání začíná v 18:30 a těšit se můžete na zajímavé hosty a jejich osobní zkušenosti.

Architektura mezi minulostí a budoucností: citlivá symbióza vprostřed ruin dávnověku
Architektura - Blog

S pátým dílem se posouváme zase o něco blíže směrem k současnému pojetí památkové péče. Minule jsme nahlédli do představ renesanční Evropy, abychom dnes mohli postoupit do staletí následujících. Překročíme-li pomyslnou časovou hranici renesance, v literatuře mnohdy narazíme na jisté časové vakuum, přičemž autoři přistupují rovnou k popisu porevolučních událostí. My se budeme snažit toto uprázdněné místo zaplnit několika dalšími střípky do naší mozaiky. Pokud hledáme mezníky ve vývoji společenského postoje k uměleckým památkám minulosti, zajímavé momenty nalezneme i v epoše, která bývá tendenčně a poněkud učebnicově spojována s negováním skomírajících hodnot a necitlivým pošlapáváním odkazu dávných věků nebo bývá jednoduše zcela opomíjena.

S pátým dílem se posouváme zase o něco blíže směrem k současnému pojetí památkové péče. Minule jsme nahlédli do představ renesanční Evropy, abychom dnes mohli postoupit do staletí následujících. Překročíme-li pomyslnou časovou hranici renesance, v literatuře mnohdy narazíme na jisté časové vakuum, přičemž autoři přistupují rovnou k popisu porevolučních událostí. My se budeme snažit toto uprázdněné místo zaplnit několika dalšími střípky do naší mozaiky. Pokud hledáme mezníky ve vývoji společenského postoje k uměleckým památkám minulosti, zajímavé momenty nalezneme i v epoše, která bývá tendenčně a poněkud učebnicově spojována s negováním skomírajících hodnot a necitlivým pošlapáváním odkazu dávných věků nebo bývá jednoduše zcela opomíjena.

Otevřeme-li bránu do světa baroka, nemůžeme se vyhnout alespoň stručnému zmapování dlouhodobých, politicko-náboženských tendencí, které se dotkly také kulturního sektoru. Tato vizuálně přesvědčivá a v české krajině prakticky všudypřítomná epocha byla z velké části výsledkem nezvratných událostí, které byť neměly s uměním jako takovým příliš společného, dopadaly do všech oblastí života. Především hovoříme o válečných konfliktech, jež se zásadním způsobem podepsaly na podobě českých měst i venkovských sídel. Je potřeba zdůraznit, kolik pohrom se v relativně krátkém časovém horizontu prohnalo zeměmi České koruny.

Radikální husitské bouře následovala přetrvávající náboženská rozpolcenost země, utěšená nakrátko za vlády Vladislava Jagellonského do nenápadnějších mezí. Avšak nakonec progresivně vykulminovala až do konfliktu třicetileté války. Rozměr politiky a víry splynul v jeden mocenský, staletí přetrvávající spor. Všechny tyto události byly na pozadí doprovázeny konfiskacemi církevního majetku, vysidlováním rozsáhlých oblastí, a nadto také cílenou likvidací vybraných staveb, které vedly k prvnímu masivnějšímu úpadku stavebního fondu království. Došlo také k odlivu řeholníků a některé z klášterních konventů, pokud útoky fyzicky přežily, musely poprvé v historii hledat jiné, profánní využití. Svému poslání se tak vzdálily nejvyšší možnou měrou. Přistupovalo se k jejich adaptaci na soukromá aristokratická sídla, veřejné objekty jako jsou nemocnice či dokonce v hospodářské zázemí a pivovary.

Několik po sobě jdoucích válečných vřav připravilo o život velké procento populace, přeživší dost možná připravilo o iluze mírového soužití, ale také zpečetilo osud pleněných svatostánků a veřejných budov. Mnoho sakrálních domů bylo zničeno úplně, jiné stavby podléhající soustavnému rabování vyžadovaly rozsáhlou rekonstrukci, která by zajistila jejich další setrvání. Některé obce se ocitly bez potřebného duchovního zázemí nebo se přetransformovaly do podoby reliktů původní zástavby.

Navazující vlna budování, asanací a celkový nárůst stavební aktivity ve stávajících městských centrech i na periferiích, jež nakonec trvala na dvě staletí, tak postupně překryla velkou část dosavadních stavitelských výtvorů. Dnes nalezneme odkazy k baroknímu stavitelství na každém kroku, zejména pak na válkami nejvíce zdevastovaném venkově. Bezpočtu vesnic dominuje barokní kostelík a barokní prvky jsou k nálezní také v původní lidové architektuře. Církevní fundace, jež rovněž doznaly enormního nárůstu, se rozšířily i do oblastí neosídlených, kde katolická církev podporovala zakládání nových klášterů.

Z uvedeného se zdá pochopitelné, že v našem prostředí byl vztah k  uměleckým projevům minulých generací po většinu středověku a renesance poměrně komplikovaný a hledat zde stopy systematicky pečujícího zacházení s památkami je prakticky nemyslitelné. V případě baroka můžeme být ovšem na vážkách, jak jej vlastně hodnotit. Ocitáme se totiž vprostřed doby, kdy na jedné straně vznikají četné novostavby, dbající názvosloví neordinérních linií a uplatňující tradici popírajících rozměrů. Na straně druhé jsme ovšem svědky velice svědomitých a citlivých přestaveb. Velikáni celoevropského formátu, proslulí barokní architekti, působící v českých zemích, oplývali nejen velkým kreativním potenciálem, ale také disponovali značnou empatie k výtvorům minulosti. Dbaly záměrů svých předchůdců a mnohdy vytvářely značně symbiotickou kompozici staré a soudobé architektury.

Kupříkladu osobnost geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela souvisí s prvními hmatatelnými, byť ještě převážně nesmělými a nekoordinovanými kroky, podtrhujícími uměleckou hodnotu díla minulosti. Jeho tvorba, jež bývá někdy označována jako barokní gotika, respektovala kvalitu předchozího slohu a uvědoměle pracovala s přítomnými kompozičními podněty. Když navazoval na minulé stavitele, snažil se hledat cesty k vizuálně nenásilnému propojení slohů. Nemůžeme zde ještě stále hovořit o globálnější změně přístupu k památkám jako takovým. Avšak nelze popřít, že i ono temné baroko přineslo mnoho nového a inspirativního, přiválo svěží vánek do strnulé české kotliny.

Snad vás i tento díl obohatil o nové poznatky či netušené souvislosti. Pro všechny, kteří mají v oblibě kulturu osvícenství a společenské proměny, které tato rozporuplná doba přinesla, či pro ty z vás, kteří se zajímají o období romantismu, závěrem připojuji pozvánku na další díl seriálu Architektura mezi minulostí a budoucností.

 

POUŽITÉ ZDROJE:

FOLTÝN, Dušan. Monastická architektura v českých zemích a proměny jejího využití v průběhu staletí. In:Zprávy památkové péče, roč. 69, 2009, č. 2, s. 95-99.

HÁJEK, Tomáš. Zánik a vznik památkových péčí. Filosofie památkové péče. Praha: Epocha, 2005. ISBN 80-86328-71-6.

STAŇKOVÁ, Jaroslava. Architektura v proměnách tisíciletí. Architektonická kompozice, dějiny stavebního umění od pravěku dodnes, lidová architektura, životní prostředí a památková péče. Praha: Sobotáles, 2005. ISBN 80-86817-10-5.

Péče o architektonické dědictví. Vybrané kapitoly k tématu péče o stavební a umělecké památky. Sborník prací, díl I. Praha: Idea servis, 2008. ISBN 978-80-85970-59-3.

POUŽITÉ OBRÁZKY:

http://www.pamatkyjinak.cz

www.npu.cz

archiv autora

průměrné hodnocení:
hodnoceno:
Zobrazit komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit.

Komentáře k článku:
Schovat komentáře