PŘIHLÁŠENÍ



Zapomněli jste heslo?
.

Nejste ještě registrováni?
.

NOVINKY

Druhá Šedesátka proběhla

29. listopadu proběhla již druhá Šedesátka, tedy přednáška z cyklu, který má popularizovat zajímavé otázky historie, vědy a místopisu. Přednášejícím byl Tomáš Konečný, který promluvil o době vzniku povinné školní docházky a o tom, jak se školství a věci s ním spojené pak vyvíjely. Děkujeme našemu Národopisnému Muzeu, jako spolutvůrci Šedesátek i Tomášovi, že přijal pozvání. Na další Šedesátku se můžete těšit již 19. prosince. 

První Nedělní debata

Diskuze? To je přeci jednoduchá záležitost. Ale je tomu skutečně tak? Rádi bychom vás pozvali na první Nedělní debatu, která má za cíl vyžívat se ve šťourání v tom, co je to vlastně debata. Formát nedělních debat volně navazuje na námi organizovaný Degnáz. První Nedělní debata přijde již 19. Listopadu a bude se konat v Café Regner od 18:00.

Přednáška: Ukecané domy

Díky spolupráci se Skautským institutem vás můžeme pozvat na přednášku o detailech a kuriozitách na plzeňských domech. Přednášejícím bude Lukáš Houška a samotná přednáška proběhne v domě Americká 25 od 19:00. Více o ní zde.

Šedesátka: O výbušné politice

Politický terorismus 19. století je tématem první přednášky Tomáše Konečného z cyklu Šedesátka, kde vám chceme přinášet zajímavé přednášky z historie, vědy a kultury a to popularizační formou. První proběhne už dnes 25. října od 17:30 v budově Národopisného muzea na náměstí Republiky v Plzni. Více info zde a zde

Registrace na vycházku kolem Mže

Právě nyní zahajujeme registraci na komentovanou vycházkou kolem řeky Mže. V rámci této vycházky vás vezmeme na místa staré Plzně, kde se řeka dotkal její historie a utvářela její život. Řeka Mže je pravděpodobně nejdůležitější řekou pro město a proto se kolem soustředilo velké množství zajímavých zákoutí, provozů a příběhů.

Filmová inspirace na PCFU
Filmotéka

Dlouho jsem přemýšlela, jakou formu zvolit u nově vznikajícího filmové rubriky a usoudila jsem, že nejlehčí a nejsrozumitelnější budou mini recenze v podobě krátkého článku o daném filmu. Ale to je jen malá část. Protože se na vzniku filmotéky nebudu podílet sama, tak vás toho čeká ještě mnohem víc např. profily námi vybraných režisérů či něco málo o remacích, kterých je požehnaně.

Dlouho jsem přemýšlela, jakou formu zvolit u nově vznikajícího filmové rubriky a usoudila jsem, že nejlehčí a nejsrozumitelnější budou mini recenze v podobě krátkého článku o daném filmu. Ale to je jen malá část. Protože se na vzniku filmotéky nebudu podílet sama, tak vás toho čeká ještě mnohem víc např. profily námi vybraných režisérů či něco málo o remacích, kterých je požehnaně.

 Jako velký filmový fanoušek vím, jak je někdy obtížné, sehnat nějaký kvalitní film, u kterého se neukoušete nudou, a něco vám dá. Dříve jsem se zkoušela ptát přátel (třeba na facebooku), ale tato varianta po pár pokusech padla. Většina mých přátel má trochu jiný vkus. Proto si filmy sháním spíše svépomocí a na doporučení dám jenom zřídkakdy.

Tento filmový „deníček“ se bude měnit podle toho, co se tvůrcům bude aktuálně zdát nejzajímavější, takže není vyloučeno, že se kromě filmů a seriálů zmíníme i o filmových událostech, zajímavých odkazech, recenzích, dobrém soundtracku... Prostě vše, co nás v danou chvíli napadne a vztahuje se k filmu. Příspěvky nebudou nijak pravidelné. Jednoduše podle potřeby, zájmu a momentálního naladění.

Samozřejmě každý známe stránku www.csfd.czwww.imdb.com, ale někdy se mi zdá, že recenze jejich uživatelů (hlavně csfd, protože je česky), jsou tak trochu scestné. Občas jsou napsané tak nějak divně diplomaticky. Řeknou všechno, ale vlastně nic. Okecávají film ze všech stran, ale neřeknou vám, na co se zaměřit a o čem to vlastně je. Připadá mi, že někdy se autoři snaží být zajímaví a čím složitější komentář, tím jsou spokojenější. Sice tomu nikdo nerozumí, nevíte, jestli se na film podívat nebo ne, ale hlavně že to působí důležitě.

Pro orientaci v tom, co se mi vlastně líbí, a co se ode mě dá čekat, bych chtěla říct něco k tomu, jak to vlastně všechno vnímám. Jak podle mě vypadá současná filmová kultura u nás.

Podle mě už prakticky žádná neexistuje. Poté, co jednosálová kina nahradily multiplexy (chodí se vůbec ještě někam jinam?) umístěné v nákupních centrech a sledování filmů je jen konzumní záležitostí, už se o kině nikdo nemůže bavit jako o společenské události. Teď je to mířené hlavně na Plzeň. Vždyť už i doba, kdy můžete jít na promítání, není ničím omezena. Prostě se někdy během dne rozhodnete, že chcete zajít na film a je to. Při frekvenci promítání jednoho snímku 3-5× denně to není problém. Stačí si jen vybrat čas. Když půjdete odpoledne, máte zaručeno i to, že vás v sále nebude nikdo obtěžovat, protože tam pravděpodobně nepotkáte více než 10 lidí. Čím delší dobu od premiéry, tím menší návštěvnost. Ale to také záleží na filmu. Nemusí to být pravidlo, ale většinou to tak dopadne. Cestou do sálu samozřejmě nemůžete minout stánek s občerstvením, který vás slušně vyždíme. Popcorn a cola popř. nachos se smradlavou omáčkou, jsou jasná volba. Když se sečtou všechny položky související s návštěvou kina, dostaneme se na pěkných pár stovek. Budete rádi, když se i s cestou vejdete do 500,-.

Přesně tak to chodí. Dnes je kino podobnou záležitostí jako nákup nebo návštěva baru.

Já osobně tomuto druhu návštěvníků říkám „požírači“ a jsem z nich opravdu otrávená. Když si ještě takový požírač sedne přímo za vás, máte (já určitě) zaručeně po filmu, protože se nemůžete soustředit na nic jiného, než na jeho chroupání a srkání z kelímku.

A nabídka českých kin? Žalostná. Když vyřadím 99% českých filmů, které jsou asi nejoblíbenější, moc mi toho nezůstane. Počítat totiž nemohu ani se zahraniční produkcí, protože ani její nabídka není nějak závratně dobrá. Jeden škvár vedle druhého. Letní odlehčená komedie, střílečka, pár hororů, americký remake dva roky starého zahraničního snímku, 2-3 dokumenty, obrovské množství nic neříkajících romanťáků a podobné množství animáků a nějaký ten „alternativní“ počin, aby se neřeklo, že kino nemá co nabídnout každému divákovi. Co k tomu dodat? Já mám jen: „ach jo“ nebo „proč?“.

Kino už mi nemá moc co nabídnout. Nebaví mě. Bohužel. Párkrát za rok se najde nějaká výjimka typu Christopher Nolan, ale jinak je to bída.

A co obyčejné sledování filmů? Teď už se nebavím pouze o kině, ale o večeru doma. Tam není situace o moc lepší. Naprostá většina lidí z mého okolí si pustí film pouze proto, aby nebyla večer nuda. Je jim vlastně docela ukradené, co to bude. Ke spokojenosti většinou stačí buď trocha krve, nebo kus nahé kůže. Už tolikrát se mě někdo ptal na doporučení, ale vždycky dodal: „prosím tě, aby to bylo něco nenáročného, u čeho se nemusí moc přemýšlet“. To mluví za vše. Film se bez většího zájmu o nalezení něčeho kvalitního stáhne, mrkne se na něj, smaže se a zapomene se na něj. Konec, tečka. Přitom je to taková škoda. Existuje nepřeberné množství skvělých snímků. Ty však evidentně nejsou tolik divácky atraktivní.

Ve výsledku je ale úplně jedno, na co se lidé dívají. Je to jejich svobodná volba a já nemám právo jim do toho mluvit. Bohužel, dokud budou mít filmy nehodné pozornosti sledovanost, nic se nezmění. To jediné může být opravdovým argumentem. Zbytek jsou jen moje osobní názory. Když to však vezmu kolem a kolem, tak je tato situace v něčem přínosná. Kdyby totiž byla veškerá nabídka kin kvalitní, brzy by se z ní stal mainstream. Horší věc v kultuře snad neexistuje.

No myslím, že už jsem se rozpovídala až dost. Zde bych tento svůj úvodní článek ukončila s tím, že jednotlivým problémům, ale i zajímavostem, se budu já, ale i ostatní kolegové, věnovat v kratších častějších příspěvcích. Doufám, že tato sekce bude pro někoho přínosem a pomůže mu vybrat si příjemný filmík na večer.

 

Zdroje obrázků:

http://cdn.tokyotimes.com/

https://31.media.tumblr.com/

http://3.bp.blogspot.com/

http://cdn.phillymag.com/

http://maudlintales.files.wordpress.com/

 

 

průměrné hodnocení:
hodnoceno:
Zobrazit komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit.

Komentáře k článku:
Schovat komentáře