PŘIHLÁŠENÍ



Zapomněli jste heslo?
.

Nejste ještě registrováni?
.

NOVINKY

Přihlaste se na vycházku po pohostinství Plzně

V úterý sedmnáctého dubna se uskuteční netradiční vycházka po významných, zaniklých i současných hospodách, kavárnách a restauracích Plzně. Těšit se můžete na výpravu po významných pohostinstvích staré Plzně, historii toho, co lidé dříve jedli, ale podíváme se i do historie nedávné a nevynecháme ani současnou gastronomickou nabídku Plzně. Vycházka je zdarma, nicméně je nutné se registrovat, protože kapacita je jen 30 míst.

Registrujte se na vycházku

Kde stál dům plzeňského kata? Z jakého místa se začala Plzeň stavět? Kde najdeme zbytky barokního opevnění? To je jen část informací, které se dozvíte na nejoblíbenější vycházce po nejstarších místech Plzně. Letos proběhne zřejmě jen jednou, tak neváhejte a přidejte se. Vycházka vás opět provede viděnými i skrytými pozůstatky nejstarší plzeňské historie. Už zítra 7. dubna od 10:00

Registrace Vycházky: Valdštejnské strojírny

Třetího dubna vyrazíme na další komentovanou vycházkou. Tentokrát na poměrně krátkou, která vás zavede do ulic, kde kdysi vznikala průmyslová minulost Plzně. Valdštejnské strojírny stojí jako základní kámen u vzniku pozdějších Škodových závodů. Pojďte společně s námi projít to, co po tomto závodě ve městě zbylo mezi obytnými domy. Vycházka vám nezabere ani hodinu.

Registrace na vycházku

Vycházka po zmizelých místech 2 volně navazuje na minulý rok pořádanou vycházku po zmizelých místech. Tato vycházka nás na rozdíl od té minulé vezme na východní stranu města. Projdeme si místa, která byla kdysi naprosto odlišná od podoby, kterou nesou dnes. Společně tak navštívíme prostor U Jána, Nádražní ulici, či dům U Zvonu. Pro účast na vycházce je nutné se registrovat. Kapacita je jen 30 míst. Formulář k registraci naleznete po rozkliknutí tohoto článku.

Plzeňská Šedesátka netradičně!

V rámci přednáškového cyklu "Plzeňská 60", kterou pro Vás připravujeme ve spolupráci s Národopisným muzeem Plzeňska, proběhne v úterý 6. března komentovaná prohlídka výstavy "Josef Hodek a kniha". Výstavou, kterou u nás budete moci navštívit až do 8. dubna, vás zdarma provede její autor Dominik Mačas.Doražte na tuto velmi netradiční Šedesátku! 

Pražský Architecture week
Fórum - Blog

Podzimní měsíce jsou mimořádně nabyté akcemi souvisejícími s architekturou. Plzeňské Centrum Filosofie a Umění vás bude pravidelně upozorňovat na nejrůznější veletrhy, festivaly, výstavy a další zajímavé kulturní události. Snažíme se vybírat to nejzajímavější z programu, který nabízejí, přibližovat vám jejich cíle a prezentovat iniciativy, které za jejich pořádáním stojí. Některých z nich se sami zúčastníme, abychom vám obrazem i slovem zprostředkovaly jejich autentickou atmosféru. V několika měsících, které nám ještě zbývají do konce roku, se stále máme na co těšit. Můžete si začít plnit diáře, protože toho opravdu nebude málo.

Po skončení Dnů evropského dědictví, první letošní události pro všechny milovníky architektury nás čeká další mimořádná akce s názvem ARCHITECTURE WEEK. Na Pražský hrad jsme jistě všichni zavítali mnohokrát. Tentokrát se tam ovšem necháme pozvat na blok netradičně koncipovaných výstav. Jaká jsou největší lákadla letošního ročníku ARCHITECTURE WEEK? Festival proběhne již po osmé. Na přípravě 16 samostatných výstav instalovaných v prostoru Jiřského kláštera se podíleli tvůrci a odborníci z 31 zemí světa. Hlavním tématem je „Architektonické dědictví a ikony architektury“. Veřejnost má možnost seznámit se s  dvěma sty architektonických památek z různých období a různých kontinentů. Výstavy se zaměří jak na historii architektury, tak na současnou tvorbu.

Výstavu s názvem Architektura v prostoru a čase doporučujeme všem milovníkům historie a památek. Nejen prostřednictvím obrazů návštěvníkům přiblíží vývoj českého stavitelství od jeho počátků v době románské až po současnost a její vize. Několik vybraných příkladů reprezentuje dobu svého vzniku a zachycuje utváření české stavitelské kultury, která se prostřednictvím těch nejvýznamnějších architektů – ikon stala proslulou také za hranicemi naší země. Doplňme slova architekta a kurátora Miroslava Řepy, jednoho ze spoluorganizátorů výstavy: „Potvrzuje se, že historická architektura není jen pramenem k minulým dějům, ale že svou existencí vytrvale ovlivňuje a modeluje duševní tvář moderního člověka.“

Prostor v rámci pražských týdnů architektury dostaly také amatérské i profesionální architektonické návrhy. Hravý architekt 2014 ukáže výsledky mezinárodní soutěže, která zaostřila pozornost dětí na architektonické detaily. Možnost zapojit se dostali žáci 4. a 5. tříd základních škol z ČR, Polska, Maďarska, Slovenska a Itálie. Studenty vysokých škol a jejich vize prezentují výstavy Olověný Dušan 2014Nápady pro Kulaťák. Výstavy Architektonický projekt roku a Stavba roku 2014 pro změnu ukazují návrhy odborníků a renomovaných architektů.

Nejvíce nás ovšem zaujala výstava Světoví architekti o architektuře. Zcela unikátní projekt polského architekta, dokumentaristy a historika umění Tadeusze Barucki ukazuje 180 mimořádných světových architektů, tedy lidí, kteří se obvykle prezentují pouze svým dílem, jejich identita však mnohdy zůstává v pozadí. Cílem výstavy bylo zachytit autenticitu jejich osobnosti, jejich vztah k stavitelskému umění.

„Často, zejména v médiích, slýcháváme o jednotlivých architektonických dílech, občas je dokonce dokážeme přiřadit ke konkrétním jménům jejich tvůrců, málokdy však víme, jak tito vypadají nebo jakým způsobem tvoří“, vysvětluje autor výstavy svůj záměr. Jím oslovené osobnosti proto odpovídaly na otázky typu Čím je pro Vás architektura? Jaký je Váš přístup k projektování? Téměř dvě stovky rozhovorů, které v průběhu let uskutečnil, jsou zdokumentovány nahrávkami a fotografiemi. Barucki ovšem připojil ještě jiný, zvláštní druh záznamu, jak sám popisuje: „Nakonec jsem každého z nich požádal, aby podstatu toho, co řekl, vlastnoručně v několika slovech zapsal a podepsal jako zvláštní druh autogramu“. Nezapomínejme ovšem zdůraznit dobový kontext. Rozhovory totiž probíhaly v polovině 60. let a projekt byl jakýmsi protestem proti kulturnímu izolacionismu, do něhož byly v důsledku politických událostí uvrženy země Východního bloku. S odstupem času můžeme skutečně ocenit, že prakticky neexistující kulturní výměna a nemožnost svobodného získávání informací nezabránila vzniku tak unikátních dokumentů. „Dnes je část tehdy tak těžce získávaných informací dostupná na internetu a poněkud tak ztrácí na své atraktivitě. Avšak fotografie jednotlivých tvůrců a jejich autogramy si stále zachovávají auru osobních setkání a bezprostředního kontaktu s nimi“, dodává Barucki.

ZDROJ OBRÁZKŮ:

archiv autora

ZDROJ INFORMACÍ:

http://www.architectureweek.cz

průměrné hodnocení:
hodnoceno:
Zobrazit komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit.

Komentáře k článku:
Schovat komentáře