PŘIHLÁŠENÍ



Zapomněli jste heslo?
.

Nejste ještě registrováni?
.

NOVINKY

PechaKucha Night v Olomouci!

Vážení, stalo se něco úžasného! Sešla se ta správná parta lidí a vznikla PechaKucha Night Olomouc. Mladá, ještě neotrkaná, svěží a jarní! Přijďte se podívat, koho jsme si pro vás připravili pro první společný večer.

Haló, jste tu se mnou?

Kreslíři se rozbíhají! Pojďte se přidat a potvrdit svoji účast, ať můžeme co nejdříve začít! Čeká nás možná krátká, možná dělíš cesta, plná ořezávání, gumování, tvoření a radosti. V tomto miničlánku se dozvíte více.

První téma týdne

V rámci sekce kreslíři dojde ke zveřejnění prvního tématu týdne až v následujících týdnech, Zatím se zde můžete těšit na sérii článků, která vás provede základními technikami kreslení a připraví na první společné téma týdne. První článek již brzy! Takže začněte pomalu brousit tužky.

Spící Medúsa: Rozhovor s Coreyemmah a pozvánka na výstavu
Kreslíři - Blog

Rozhodli jsme se vám jednou za čas přinášet rozhovory se zajímavými tvůrčími osobnostmi, které mají povětšinou společné to, že umělecky tvořit teprve začínají. Dnešní článek vás zavede na první vernisáž Coreyemmah Seithr, která se konala v čajovně Seraf. Příklad Coreyemmah ukazuje, že vernisáž není výsadou známých uměleckých osobností, ale může si jí zařídit kdokoli, kdo má dostatečně tvořivou duši a odvahu. Nyní se však pojďme podívat na vernisáž k výstavě Spící Medúsa a poznat, co vede mladé tvůrce vyjít se svým uměním na veřejnost.

Coreyemmah SeithrKdyž jsem úplnou náhodou potkal Coreyemmah Seithr, jak se sama nazývá jedna moje kamarádka, netušil jsem, že o pár dní později budu sedět na její první vernisáži. Nakonec jsem byl velice rád, že jsem se tam mohl objevit a při té příležitosti vám, krom pozvánky na její výstavu, přináším i rozhovor se samotnou tvůrkyní.

Coreyemmah je velice tvořivá bytost a ráda své tvůrčí nálady nějak ventiluje. Krom jejího kanálu na youtube, který vám doporučuji shlédnout a který Coreyemmah stál už hodně úsilí a jenž je natolik naplněn informacemi a znalostmi, že by se bez nadsázky mohl označit za encyklopedii, tak tato mladá slečna také ráda kreslí a maluje.

Její současná výstava probíhá v čajovně Seraf a mohu vám ji jen doporučit. Obrazy, které jsou tam vystavené, mají mnohdy velké osobní kouzlo a pokud se tam vydáte 28. záři, možná se něco dozvíte osobně i od samotné autorky.

Nyní vám přináším rozhovor z autorčiny první vernisáže. Jak ji autorka prožívala a co vedlo k jejímu vzniku, se můžete dočíst již nyní.

Toto je tvá první vernisáž, právě začala, jak se cítíš a co tě vlastně vedlo k tomu vernisáž uspořádat?
Pocity mám značné roztřesené. Vedlo mě k tomu náhlé rozhodnutí, protože jsem si vzpomněla, že tady Kája mívá různé obrázky (Jedná se o čajovnu Seraf – pozn. Autora). Tak jsem si řekla, že bych si možná také mohla udělat vernisáž. Vlastně jsem tehdy chtěla udělat jen výstavu, netušila jsem, že k tomu nakonec bude i vernisáž. Pak jsem se náhodou potkala s Táňou, poptala se na to, co je potřeba zařídit, abych u nich výstavu mohla mít a tak dále. Bylo to tedy rozhodnutí poměrně spontánní.

Velkou radost mi dělá ten nečekaně velký počet hostů, o to se mi ani nesnilo. Už jen ta představa, že si všichni udělali čas… možná jsem jen trefila dobrý datum (smích).

Název celé vernisáže je, Spící Medúsa… Můžeš nám význam tohoto názvu přiblížit?
Úplně můj nejoblíbenější obraz, který jsem za poslední rok vytvořila, je Spící Medúsa, což je přesně ten obraz, který tady není. Nevzít sem ústřední obraz mě z části donutila jistá starostlivost, protože ho mám opravdu hodně ráda a nerada bych, aby se mu něco stalo.

Spící Medúsa tvoří jakýsi vrchol mé tvorby. Když jsem ho malovala, prožívala jsem s touto alternativní akvarelovou technikou to nejlepší období. Později jsem začala experimentovat i s temperou, nicméně to, co jsem namalovala před tímto obrazem, bylo stále lepší a to, co po něm, už mělo sestupnou tendenci, co se týče mé spokojenosti. No a právě obrazy zde prezentované jsou tím, o čem se Spící Medúse zdá. Chtěla jsem vystihnout, že to, co jsem namalovala, je takové hodně intuitivní a snové.

Drakkar

Má výběr zde vystavených obrazů pro tebe nějaký hlubší význam?
Témata mne napadla vždy tak měsíc před tím, než jsem je nakonec namalovala. A během toho měsíce a při samotné tvorbě to vždy trošku změnilo svůj význam. Třeba obraz Matky kukuřice, což byl jeden z motivů, které jsem měla v plánu. Šlo o to, že na něm byla žena s klasy, které jí vyrůstaly z hlavy, což tam tedy nakonec i zůstalo. Má to vyjadřovat plodnost obilí. Vzhledem k několika událostem, o kterých jsem slyšela, jsem ale změnila obraz na Včelí královnu, protože tehdy umíraly včely kvůli nebezpečným pesticidům používaným v zemědělství.  Obraz se nakonec jmenuje Na památku.

Který je tvůj nejoblíbenější?
Jak už jsem říkala, nejoblíbenější je Spící Medúsa, ale pokud bych měla mluvit i o dalších, tak mám hodně ráda Dryády, které vznikaly v podstatě jako zkušební. Zkoušela jsem na nich, zda tužky půjdou rozmývat, tak jak si představuji, a z počátku se mi moc nelíbil. Poté jsem však k němu dokreslila ještě další dva a tenhle se mi začal naopak líbit nejvíce z nich.

Pak mi k srdci hodně přirostl Strom života, který je zde také k vidění. Což je vlastně Lunární strom. Nakonec jsem obrazy pojmenovala trochu jinak, aby lidé pochopili význam v pozadí i bez mého výkladu. Když se na něj podíváte, je tam vidět vycházející luna, symbol slunce a najdete tam i symbol země. A právě tento obraz se mi zpočátku vůbec nelíbil a strašně jsem se s ním navztekala, ale když jsem ho po čase vytáhla kvůli této výstavě, hodně se mi zalíbil.

Strom života

Jak ses vlastně k malbě dostala a co pro tebe malba znamená?
Vystudovala jsem oba stupně ZUŠ a na střední jsem se věnovala technickému kreslení, ale tyto školy nemají příliš vliv na moji současnou intuitivní tvorbu. Začala jsem kreslením, což už je hodně dlouho, ale pokud jde o malbu, tak je to přibližně rok. Měla jsem totiž delší pauzu v tvorbě a pak se najednou stalo, že jsem místo tužky držela v ruce štětec. Ale stále jsem více kreslíř, než malíř.

A co pro mě znamená malba? Hm, tvůrčí vyjádření. Není to tak, jak spousta lidí říká, že do toho vyhazují či vybíjí své emoce, tak já to nemám. Většinou to bývá tak, že mám nějaký obraz v hlavě a chci ho převést do reality. Rozhodně pro mě malba a kresba znamená to, co by mi mohlo viset doma, protože nemám doma žádný cizí obraz, nesnesu cizí, jsem v tom trochu sobecká (smích).

Maluji prostě proto, že potřebuji tvořit. I když u Včelí královny to samozřejmě bylo ovlivněné tím, jak všichni kolem mluvili o včelách, věděla jsem, že včely umírají, tak se z Kukuřičné královny najednou stala včelí. Jinak však témata volím úplně intuitivně.

Máš nějaké vzory?
Vzory, jakože vzory nemám. Miluji Moneta, Muncha a Turnera, celkově mám ráda impresionismus, ale nikdo takový, kým bych se úplně inspirovala, tu není.

28. září bude závěrečné posezení s tebou přístupné i veřejně, předpokládám, že to bude opět zde v čajovně Seraf?
Přesně tak, bude to zde a určitě uvidím ráda každého.

A co bys případným návštěvníkům vzkázala?
Přijďte se podívat, o čem se zdálo Spící Medúse.

 

Zdroje obrázků:
© Lukáš Fuchman

průměrné hodnocení:
hodnoceno:
Zobrazit komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit.

Komentáře k článku:
Schovat komentáře