PŘIHLÁŠENÍ



Zapomněli jste heslo?
.

Nejste ještě registrováni?
.

NOVINKY

Vydejte se po zmizelých místech

Máme tady registraci na další vycházku. 15. června od 18:00 se s námi můžete vydat po zmizelých místech. Vycházka vás provede místy, která doznala za poslední roky výrazné proměny. Vyrazíme od kostela Všech svatých a přes Roudnou a severní část centra zamíříme až na Denisovo nábřeží. Vycházak je zdarma, pouze se musíte registrovat. To můžete udělat uvnitř tohoto článku. 

Vycházka po Slovanech

Rádi bychom vás pozvali na komentovanou vycházku po jedné z nejkrásnějších plzeňských čtvrtí. Vyrazíme těmi staršími Slovany, které vznikaly na konci 19. a na počátku 20. století. Vypravíme se také na Petrohrad. Vycházka bude měřit dva kilometry a provede vás opět Lukáš Houška. Vycházka se uskuteční v neděli 10. června od 9:00 a registrovat se na ní můžete právě zde. 

Kolem hradeb: Registrace

Jít se v Plzni podívat na hradby, to je jako hledat sněžného muže. Nicméně je fakt, že z plzeňských hradeb je alespoň něco k vidění. Vycházka kolem nich bude sice z velké části imaginární, ale můžete se těšit na velkou dávku zajímavých informací. Vycházka se uskuteční v sobotu 2. června od 10:00 a zde se můžete na vycházku registrovat.

Muzejní noc ve sklepě

Přijďte dnes večer do Národopisného muzea, kde bude probíhat Muzejní noc. Ať už se v rámci Muzejní noci, či Noci kostelů rozhodnete navštívit cokoli, nevynechejte právě muzeum na náměstí, kde ve sklepě budou členové spolku ukazovat výstavu Plzeň za socialismu. Krom toho jsme si pro vás připravili i tvorbu ideálního města a hraní socialistických her. Muzejní noc bude probíhat v budově NPM na náměstí Republiky 13. 25. května od 19:00 do 23:00 SELČ.

Gastronomický seminář na Šedesátce

V rámci dalšího dílu přednáškového cyklu "Plzeňská 60", bychom vás rádi pozvali na gastronomický seminář Dr. Daniela Soukupa z Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových při FF UP Olomouc. Seminář Vám přiblíží svět židovské kuchyně, rituálních předpisů a stravovacích návyků. Zvláštní pozornost bude upřena na etický a duchovní rozměr konzumace potravy v judaismu, nebude však opomenuta ani praktická stránka tématu - zejména specifika košer kuchyně českých a moravských Židů. Šedesátka se koná již dnes, 24. května od 17:00 v budově Národopisného muzea Plzeňska na náměstí Republiky. Přednáška je zdarma. 

Strážci paměti času: ALOIS RIEGL II.
Filosofie

Představili jsme si Aloise Riegla jako myslitele zasloužilého o precizaci památkové péče – čehosi dávného a všudypřítomného, zároveň však jakoby neexistujícího a dýchajícího na prázdno. Čtenáři Architektury mezi minulostí a budoucností jistě tuší, kam tím mířím. Byť nelze popřít, že péče o památky existovala zřejmě tak dlouho, jako památky sami a byla snad do osudu některých z nich vkládána spolu s kamennými základy dlícími pod jejich hrdě rozpjatými klenbami, vlastně to byla jen jakási chiméra – nevnímaná, nesystematická, nevyhraněná, neskutečná. Rieglova role v historii oboru spočívala v tom, že z přízraku učinil teoreticky postižitelný a filosoficky explikovatelný jev. Začněme tedy tam, kde jsme minule přestali, zhluboka se nadechněme a vstupme do světa vzletných idejí, máme-li odvahu.

Představili jsme si Aloise Riegla jako myslitele zasloužilého o precizaci památkové péče – čehosi dávného a všudypřítomného, zároveň však jakoby neexistujícího a dýchajícího na prázdno. Čtenáři Architektury mezi minulostí a budoucností jistě tuší, kam tím mířím. Byť nelze popřít, že péče o památky existovala zřejmě tak dlouho, jako památky sami a byla snad do osudu některých z nich vkládána spolu s kamennými základy dlícími pod jejich hrdě rozpjatými klenbami, vlastně to byla jen jakási chiméra – nevnímaná, nesystematická, nevyhraněná, neskutečná. Rieglova role v historii oboru spočívala v tom, že z přízraku učinil teoreticky postižitelný a filosoficky explikovatelný jev. Začněme tedy tam, kde jsme minule přestali, zhluboka se nadechněme a vstupme do světa vzletných idejí, máme-li odvahu.

Následujme pozorně kroky Rieglovy a vyjděme z myšlenek, které byly pro jeho dílo zrovna tak výchozí. Riegl se, jak jsme již uvedli v minulé části, rozhodl položit nové základy organizaci oboru památkové péče ve své vlasti. Nejprve ze všeho je potřeba se poněkud po způsobu aristotelského uvažování vyrovnat s definicí předmětu daného oboru. Ptejme se tedy, co je památka. „V nejstarším a nejpůvodnějším smyslu považujeme za památku dílo lidské ruky, které bylo vytvořeno s cílem zachovat ve vědomí dalších generací stále živé a přítomné jednotlivé lidské skutky či osudy (nebo komplexy několika takových událostí).“

Nejsou to jen přívlastky užité v tomto náramně malebném tvrzení, jež nám dávají tušit, že to zdaleka nebude tak jednoduché. Že komplexní a výstižný obraz památky budeme komponovat z mnoha postupně nanášených vrstev, dokud nevytvoříme poněkud impresionisticky laděnou mnohovrstevnatou strukturu, která však v sobě vždy implikuje rozostřenost, mlhavost a komplikovanou výpověď pro každého recipienta. Tak už to ovšem bývá. Toužíme-li po redukci, jednoznačnosti a formalizaci, tedy po hodnotách, na nichž by zřejmě měla správná definice lpět, v tomto prostředí ji nenalezneme. Lidský svět nelze redukovat na jednoznačnou informaci zapadající do formalizovatelného systému. Na to pravděpodobně není dostatečně homogenní, uspořádaný a čitelný. Nemůžeme se snažit vměstnat tolik idejí, symbolů, pocitů a souvislostí zahrnutých v každém momentu umělecké výpovědi do úhledného souvětí. Tímto jsem zřejmě zklamala všechny příznivce stručnosti a jednoduchosti, avšak jsem přesvědčena, že na zdařilý popis toho, co je památka využil Riegl zcela právem mnoho stránek své studie.

Právě v tom dle mého názoru spočívá jedno z mnoha kouzel filosofie. Ona posouvá hranice v běžném vědomí toliko uměle a násilně ohraničovaných termínů a promýšlí jejich význam daleko za vžité mantinely. A zrovna tak k nám impresionismus natolik působivě promlouvá, protože není vymezený, racionální, zploštělý. Jeho vyjádření je okouzlující díky vrstvené barevné kompozici čerpající z dojmů, pocitů, vjemů, tedy té méně definovatelné roviny světa kolem nás. Musíme být pozornější, otevřenější a citlivější, abychom mu porozuměli. Pořád je to táž realita, jen podaná jinak. A stejně tak Rieglovy úvahy popisují slova, která všichni dobře známe, jen jinak. A především si vůbec uvědomuje, že je možné popsat je jinak.

Jak tedy Riegl postupuje dál? Svou definici blíže specifikuje. Rozpíná totiž dělící linii mezi uměleckou památku a jiný artefakt vzniknuvší za výše uvedeným účelem. „[…] nemáme vůbec na mysli tyto „záměrné“, nýbrž „umělecké a historické památky“ upřesňuje. A ty zahrnují několik hodnot. Předně hodnotu pamětní (historickou, minulostní).  Autor jí míní hodnotu díla založenou na skutečnosti, že vše, „co jednou bylo a již není“ je pro nás nějakým způsobem unikátní, neopakovatelné a proto nenahraditelné. Tudíž, uzavírá Riegl, je každá umělecká památka zároveň historickou. Pak je to samozřejmě hodnota umělecká, jež je naopak zvána přítomnostní. Ta je ovšem nutně relativní, neuchopitelná či dokonce subjektivní. Riegl jí míní samotné zpracování díla, užitou techniku, barevnost apod. Domnívám se, že svým způsobem souvisí se vkusem či kulturním ideálem doby a její vnímání je proto logicky závislé na mnoha proměnných a nestálé. Historická hodnota je na rozdíl od hodnoty umělecké nezáměrná, zdůrazňuje mnohokráte autor. A právě ona zajímá památkovou péči. Památky tedy vlastně činíme památkami až my. My, co ctíme minulostní hodnotu, my, na něž památky působí a my, jež působíme na ně. A co z toho pro Riegla vyplývá?

„Skutečnost, že toto náladové působení nepředpokládá žádnou vědeckou zkušenost, zvláště pak, že k jeho uspokojení zdá se nepotřebujeme poznatky osvojené historickým vzděláním, nýbrž je vyvolán pouhým smyslovým vnímáním a že se vzápětí projevuje jako pocit, způsobuje, že si toto působení může činit nárok na to, aby nezůstalo omezeno výlučně na vzdělance, na historickou památkovou péči, nýbrž aby se rozšířilo také na masy, na všechny lidi bez rozdílu intelektuálního vzdělání.“

Pokračování příště.

 

LITERATURA

RIEGL, Alois. Moderní památková péče. Praha: NPÚ, 2003. ISBN 80-86234-34-7.

ZDROJE OBRÁZKŮ

en.artoffer.com

www.artesmagazine.com

www.pinterest.com

 

průměrné hodnocení:
hodnoceno:
Zobrazit komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit.

Komentáře k článku:
Schovat komentáře