PŘIHLÁŠENÍ



Zapomněli jste heslo?
.

Nejste ještě registrováni?
.

NOVINKY

Přihlaste se na vycházku po pohostinství Plzně

V úterý sedmnáctého dubna se uskuteční netradiční vycházka po významných, zaniklých i současných hospodách, kavárnách a restauracích Plzně. Těšit se můžete na výpravu po významných pohostinstvích staré Plzně, historii toho, co lidé dříve jedli, ale podíváme se i do historie nedávné a nevynecháme ani současnou gastronomickou nabídku Plzně. Vycházka je zdarma, nicméně je nutné se registrovat, protože kapacita je jen 30 míst.

Registrujte se na vycházku

Kde stál dům plzeňského kata? Z jakého místa se začala Plzeň stavět? Kde najdeme zbytky barokního opevnění? To je jen část informací, které se dozvíte na nejoblíbenější vycházce po nejstarších místech Plzně. Letos proběhne zřejmě jen jednou, tak neváhejte a přidejte se. Vycházka vás opět provede viděnými i skrytými pozůstatky nejstarší plzeňské historie. Už zítra 7. dubna od 10:00

Registrace Vycházky: Valdštejnské strojírny

Třetího dubna vyrazíme na další komentovanou vycházkou. Tentokrát na poměrně krátkou, která vás zavede do ulic, kde kdysi vznikala průmyslová minulost Plzně. Valdštejnské strojírny stojí jako základní kámen u vzniku pozdějších Škodových závodů. Pojďte společně s námi projít to, co po tomto závodě ve městě zbylo mezi obytnými domy. Vycházka vám nezabere ani hodinu.

Registrace na vycházku

Vycházka po zmizelých místech 2 volně navazuje na minulý rok pořádanou vycházku po zmizelých místech. Tato vycházka nás na rozdíl od té minulé vezme na východní stranu města. Projdeme si místa, která byla kdysi naprosto odlišná od podoby, kterou nesou dnes. Společně tak navštívíme prostor U Jána, Nádražní ulici, či dům U Zvonu. Pro účast na vycházce je nutné se registrovat. Kapacita je jen 30 míst. Formulář k registraci naleznete po rozkliknutí tohoto článku.

Plzeňská Šedesátka netradičně!

V rámci přednáškového cyklu "Plzeňská 60", kterou pro Vás připravujeme ve spolupráci s Národopisným muzeem Plzeňska, proběhne v úterý 6. března komentovaná prohlídka výstavy "Josef Hodek a kniha". Výstavou, kterou u nás budete moci navštívit až do 8. dubna, vás zdarma provede její autor Dominik Mačas.Doražte na tuto velmi netradiční Šedesátku! 

The Piano
Filmotéka

Považuji tento film za základ. Jestli o sobě někdo tvrdí, že má rád filmy a něco o nich ví, určitě viděl Piano. Jestli ne, tak má veliké mezery. Přiznám se, že já sama jsem ho viděla až v roce 2012 a nechápu, jak jsem bez něj mohla do té doby žít. Samozřejmě jsem o něm něco věděla, ale nikdy mě to nelákalo. Jestli je tady někdo taky tak nerozhodný, ať neváhá. Rychle se na tento film povívejte.

Austrálie, Nový Zéland, Francie - 1993

Režie: Jane Campion

Hudba: Michael Nyman

Hrají: Holly Hunter, Harvey Keitel, Sam Neill, Anna Paquin

Ocenění: 3× Oscar – herečka v hlavní roli, herečka ve vedlejší roli a scénář

 

Považuji tento film za základ. Jestli o sobě někdo tvrdí, že má rád filmy a něco o nich ví, určitě viděl Piano. Jestli ne, tak má veliké mezery. Přiznám se, že já sama jsem ho viděla až v roce 2012 a nechápu, jak jsem bez něj mohla do té doby žít. Samozřejmě jsem o něm něco věděla, ale nikdy mě to nelákalo. Jestli je tady někdo taky tak nerozhodný, ať neváhá. Rychle se na tento film povívejte.

Jde o neuvěřitelně krásné a procítěné romantické drama. Příběh se odehrává na Novém Zélandu v polovině 19. století, kdy zde probíhala britská kolonizace. Pro bílé osadníky to však nebyl nějaký ráj na zemi. Postavy ve filmu se neustále boří po kolena v bahně a jsou smáčeni deštěm. Ale právě to dotváří geniální atmosféru.

Hlavní hrdinka Ada přijíždí se svojí malou dcerou do tohoto nehostinného prostředí, aby zde začala nový život se svým manželem, kterého nikdy předtím nepotkala. Protože je němá a má tak trochu vlastní svět, nemá to zde nijak lehké. Může se dorozumět pouze se svojí dcerou a s venkovním světem komunikuje pouze s potížemi. Jedna věc jí však dovoluje promlouvat nahlas. Je to její obrovské milované piano, které si s sebou nechala přivést až z daleké Anglie. Její manžel ho však prodá Bainesovi, jednomu z místních osadníků, který je do Ady až posedle zamilovaný. Dovoluje jí na klavír hrát, ale chce něco na oplátku. Ona o něj však nestojí. Rozehrává se tak milostný trojúhelník, který hltáte (doslova) s každou další zahranou notou.

Více už prozrazovat nechci. Podívejte se na Piano radši sami a udělejte si vlastní názor. Já, když jsem film sledovala poprvé, jsem seděla přikovaná k židli a ani jsem nedýchala. Nejde o nic vulgárního. Naopak. Nikdy bych neřekla, že Harvey Keitel dokáže zahrát takovouto roli. Vše je tak něžné a hluboké.

A abych náhodou nechválila málo, musím se ještě zmínit o soundtracku. Podle mě patří možná do desítky nejlepších vůbec. Je jednoduše dokonalý. Celý je tvořen klavírními skladbami, které z velké části hraje sama Holly Hunter. Díky jejím dovednostem bylo možné natáčet takové záběry, které se v jiných filmech nevidí. Protože na klavír hrála sama, nebylo nutné vše sestříhávat.

Pokud se tedy chcete přenést na Nový Zéland a prožít "osudovou" lásku, tento film je pro vás jako dělaný. A určitě není jen pro ženy.

„There is a silence where hath been no sound.

There is a silence where no sound may be.

In the cold grave, under the deep deep sea.“

 Thomas Hood

 

Zdroj obrázků:

http://hqdesktopwallpapers.net/

http://2.bp.blogspot.com/

http://www.thefancarpet.com/

 

 

 

 

 

 

 

průměrné hodnocení:
hodnoceno:
Zobrazit komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit.

Komentáře k článku:
Schovat komentáře