PŘIHLÁŠENÍ



Zapomněli jste heslo?
.

Nejste ještě registrováni?
.

NOVINKY

Doporučujeme: Panelák jinak

Že jsou paneláky králíkárny, ve kterých nelze žít? Všechno vždy záleží jen lidech, jak věci využijí. Zajímavý příklad netradičného a velice poučného využití komunity jednoho pražského paneláku nalznete zde

ARCHITECTURE WEEK

V hlavním městě právě dnes odstartoval pětitýdenní mezinárodní festival architektury, který přilákal odborníky z celého světa (Venezuela, Izrael, USA, Mexiko a další). Od 15. září do 12. října si v prostorách kláštera svatého Jiří na Pražském hradě můžete prohlédnout 16 výstavních bloků na netradiční témata. K vidění bude například výstava soudobé brazilské architektury, fotografie přibližující stavitelství v severoindickém městě Chandigarh, či výstava mapující vývoj české architektury. Více podrobností o programu v článku a na http://www.architectureweek.cz.

DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ

Podzim patří architektuře! První mimořádná akce, o které bychom Vás rádi informovali, začíná již zítra a potrvá až do příští neděle. Při této výjimečné příležitosti budou v nadcházejících dnech zpřístupněny i objekty, kam se běžně návštěvník nedostane. Mimo to se můžete těšit na zajímavý doprovodný program či netradičně pojaté prohlídky. Letošního ročníku se zúčastní neuvěřitelných 58 památkových objektů Plzeňského kraje a dohromady více než tisíc architektonických klenotů České republiky. Více podrobností a zajímavých typů Vám přinášíme v článku.

MÁ VLAST – cestami proměn

Putovní výstava cestuje již čtvrtým měsícem městy a vesničkami naší vlasti. Jejím posláním je prezentovat zdařilé projekty zkrášlování nevzhledných prostranství, poukazovat na uskutečněné rekonstrukce zdevastovaných staveb či zprostředkovávat příběhy upravených náměstí, parků, stezek a hřišť. Nezapomíná však ani na jedny z největších estetických neduhů české krajiny – nádražní budovy a sakrální stavby. Do konce roku zavítá ještě do několika obcí aby přinesla výsledky velkého úsilí, které má smysl. Více

DROBNÁ ARCHITEKTURA VE VEŘEJNÉM PROSTORU

Přednášku, kde se určitě dozvíte něco zajímavého, pořádá na konci srpna v rámci programu Pěstuj prostor společnost Plzeň 2015. Pokud vás zajímá práce s veřejným prostorem a jste zvědaví, jaké možnosti nabízí drobné architektonické prvky zasazené do nevyužitých míst v našem okolí či jaká jsou úskalí jejich realizace, pak určitě vyražte 28. srpna na Městskou plovárnu v Plzni. Setkání začíná v 18:30 a těšit se můžete na zajímavé hosty a jejich osobní zkušenosti.

Zvedněte hlavy: Díl desátý (Veleslavínova ulice)
Architektura - Blog

Desáté vydání seriálu Zvedněte hlavy se vydá do nejdelší ulice historického středu města. Veleslavínovu ulici opět prozkoumáme pohledem zdviženým nad nezajímavé spodní patro ulice, plné nuzně nevkusných výloh tolik pomíjivých, jako jsou bezduché pasáže obchodních domů. Promiňte mi ten mírně patetický úvod a bez dalších zbytečných slov opět pojďte na malou procházkou známým městem viděným tak, jak jej možná neznáte.

Desáté vydání seriálu Zvedněte hlavy se vydá do nejdelší ulice historického středu města. Veleslavínovu ulici opět prozkoumáme pohledem zdviženým nad nezajímavé spodní patro ulice, plné nuzně nevkusných výloh tolik pomíjivých, jako jsou bezduché pasáže obchodních domů. Promiňte mi ten mírně patetický úvod a bez dalších zbytečných slov opět pojďte na malou procházku známým městem viděným tak, jak jej možná neznáte.

 

Naši minulou procházku městem jsme skončili v Pražské ulici a nyní v ní začneme. Průhled z Pražské do Veleslavínovy je totiž jedním z těch opravdu pěkných pohledů ve městě. Kolmo stojící řada domů ve Veleslavínově nám vystavuje na obdiv hlavně výstavní dům U matky boží, jehož sgrafita vypadají středověce a staře. Dům sám je však poměrně mladý, byl postaven v roce 1906 a s dozvuky národního obrození ukazuje slavné výjevy z husitských dob.

 Dům vlastně postrádá skoro všechnu fasádní plastickou výzdobu, krom sochařského díla Panny Marie nad vchodem do domu. Jiné architektonické prvky se pak soustřeďují prakticky už jen na štítu domu, který odkazuje na renesanční sloh. Pojďme si blíže prohlédnout sgrafita na fasádě domu.

Když konečně vejdeme do Veleslavínovy ulice a otočíme se doprava, spatříme dům pivovarského muzea, kde je vchod i do plzeňského podzemí. Tento dům zvláštně vstupuje do ulice a zužuje prostor silnice o dobrou polovinu. To je tím, že tento dům patří mezi staré středověké domy, kde ještě stále můžeme vidět středověkou parcelaci. Stával kdysi přímo u hradeb a zde původně tato ulice končila. Až později byla propojena se sadovým okruhem města. Dům má gotické sklepy, renesanční přízemí i s původním portálem a jeho fasáda pochází z první poloviny devatenáctého století. Tento dům má dlouhou sladovnickou historii a už první zmínky z patnáctého století mluví o tom, že se zde pracovalo se sladem. Umístit do něj pivovarské muzeum proto bylo logické. Dnes ho hyzdí jen velice nevkusná a teatrální cedule ukazující vstup do historického podzemí.

Jdeme dál ulicí a zastavíme se u domu čp. 16, který je poměrně zvláštní. Rozhodně nezapadá do kontextu domů, které byly na konci devatenáctého století stavěny ve středu města. Nejvíce mi připomíná dnešní moderní domy s prosklenou fasádou, protože tohle je taková obdoba, která se stavěla před sto lety. Prostě jen několik řad oken nad sebou, ničím nedělené, ničím neozvláštněné. Vlastně nevím, zda se mi líbí, nebo ne, To nechám na vás.

To dům naproti přes ulici je opakem. Do detailu provedená fasáda, kde se opět objevuje motiv použitých dlaždiček, se kterými jsme se setkali již v Bezručově ulici. Rok 1907 nám odkazuje na rok dostavění tohoto domu a výzdoba celkově ukazuje na tehdy módní secesi, která byla v Plzni značně ovlivněna historizujícími prvky, což dokazuje zdobení kolem oken. Dlaždičky pak byly něčím, co zase zavánělo modernitou a nadčasovostí, jak se dočteme v dobových architektonických spisech.

Dům, který stojí hned vedle, mě vždy trochu fascinoval. Je to takový zvláštní, až skoro nenápadný, přesto však velice rozsáhlý dům, který svoji fasádou ponejvíce připomíná nějakou tovární budovu, kterou snad někdo nedopatřením umístil do středu města. Po nedlouhém zkoumání jsem zjistil, že v domě sídlí Laboratoř diagnostiky materiálu jakožto detašované pracoviště Ústavu termomechaniky AV ČR. Kdo by to byl řekl. Dům by měl být plný laboratoří na zkoušení různých materiálů a jedná se tedy o vědecké středisko. Zajímavé zjištění. V hlavní ose domu je velice zajímavý štít, který má na svém vrcholu okno ve tvaru gotického rosetového okna. Co asi skrývá půda tohoto domu?  

Naproti přes ulici je jedna z plzeňských restaurací, která nám trochu komplikuje výhled na architekturu města, protože má přes ulici pověšený reklamní baner. Nicméně i přes něj se můžeme povídat na jeden z nazdobených činžovních domů z konce devatenáctého století. A jak už to s nimi bývá, opět svoji přebujelou výzdobu v podstatě nemá jak ukázat, protože ulice je příliš úzká a dům příliš vysoký.

Nyní přejdeme Rooseveltovu ulici a budeme pokračovat dál Veleslavínovou. Zde stojí několik velice rozložitých domů. První je činžovní dům z konce devatenáctého století, který je zajímavý snad jen svoji malbou v ose domu, která osciluje někdy mezi romantickou dětskou kresbou a barokní malbou. Posuďte sami.

Druhý velký dům, hned naproti předchozímu, je už přeci jen zajímavější. Dnes v něm sídlí archiv města Plzně, který má co dělat, aby se do něj vešel, ale dříve tady byla jedna z prvních policejních stanic. Dům má zajímavou historii, o které se více dočtete v díle Zvedněte hlavu, který se věnoval Rooseveltově ulici.  

Když dále půjdeme Veleslavínovou ulicí, narazíme na pár zajímavých detailů. U jednoho domu to jsou pěkně opravené secesní dveře s motivem motýlů. Ač malá a možná i nevýznamná památka, dává tomuto místo svůj osobitý ráz. Druhý hezký detail je pak u jednoho z portálů vytesaná kočka, která podpírá klenbu vstupu. A takových zajímavých detailů by se po městě daly najít tisíce. Právě takovéto drobnosti tvoří identitu místa, odkazují nenápadně na původní majitele, na starobylost daného místa a je škoda, že dnešní uniformní doba je ráda zahlazuje a dělá z domů jen katalogizované historické památky, nikoli domy, které patří do života lidí, které slouží jako paměť místa napříč generacemi.

Další zastávkou bude fronta malých historických domů, kde dnes sídlí studijní oddělení ZČU. Jedna z dalších mála ukázek původní zástavby středu města. Převážně barokní domy s renesančními a gotickými jádry nás zvou na malý vizuální výlet do minulosti Plzně.

Poslední zastávka bude patřit rohu Sedláčkovy a Veleslavínovy ulice. Zde kdysi stával jeden z nejcennějších secesních domů Plzně, který byl v sedmdesátých letech dvacátého století zbořen, aby ustoupil parkovišti Domu spojů, který v padesátých letech stál za destrukcí historických domů v Solní a Sedláčkově ulici. Devastace tohoto místa byla tak dovršena. Společně s barokní solnicí a několika v jádru gotickými domy, byl tento secesní dům další nenahraditelnou ztrátou, která padla nabubřelému bourání takřka celého jednoho bloku ve středu města. Dlouho tam byl nevzhledný pás neudržované zeleně, dnes se tam staví nový dům, který konečně blok trochu uzavře. Jeho ztvárnění je však rozpačité. Ničím zajímavé, ale ani ničím ošklivé. Ostatně posuďte sami.

Další díl seriálu Zvedněte hlavy skončil. Jsem rád, že jste mu věnovali svůj čas a těším se zase při dalším díle.

Zdroje Informací:
MAZNÝ, Petr; KRÁTKÝ Vladislav, 100 zajímavostí ze staré Plzně
Archiv města Plzně

Zdroje obrázků:
Archiv autora
Archiv města Plzně
http://www.plzen.eu/

 

průměrné hodnocení:
hodnoceno:
Zobrazit komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit.

Komentáře k článku:
Schovat komentáře