PŘIHLÁŠENÍ



Zapomněli jste heslo?
.

Nejste ještě registrováni?
.

NOVINKY

Doporučujeme: Panelák jinak

Že jsou paneláky králíkárny, ve kterých nelze žít? Všechno vždy záleží jen lidech, jak věci využijí. Zajímavý příklad netradičného a velice poučného využití komunity jednoho pražského paneláku nalznete zde

ARCHITECTURE WEEK

V hlavním městě právě dnes odstartoval pětitýdenní mezinárodní festival architektury, který přilákal odborníky z celého světa (Venezuela, Izrael, USA, Mexiko a další). Od 15. září do 12. října si v prostorách kláštera svatého Jiří na Pražském hradě můžete prohlédnout 16 výstavních bloků na netradiční témata. K vidění bude například výstava soudobé brazilské architektury, fotografie přibližující stavitelství v severoindickém městě Chandigarh, či výstava mapující vývoj české architektury. Více podrobností o programu v článku a na http://www.architectureweek.cz.

DNY EVROPSKÉHO DĚDICTVÍ

Podzim patří architektuře! První mimořádná akce, o které bychom Vás rádi informovali, začíná již zítra a potrvá až do příští neděle. Při této výjimečné příležitosti budou v nadcházejících dnech zpřístupněny i objekty, kam se běžně návštěvník nedostane. Mimo to se můžete těšit na zajímavý doprovodný program či netradičně pojaté prohlídky. Letošního ročníku se zúčastní neuvěřitelných 58 památkových objektů Plzeňského kraje a dohromady více než tisíc architektonických klenotů České republiky. Více podrobností a zajímavých typů Vám přinášíme v článku.

MÁ VLAST – cestami proměn

Putovní výstava cestuje již čtvrtým měsícem městy a vesničkami naší vlasti. Jejím posláním je prezentovat zdařilé projekty zkrášlování nevzhledných prostranství, poukazovat na uskutečněné rekonstrukce zdevastovaných staveb či zprostředkovávat příběhy upravených náměstí, parků, stezek a hřišť. Nezapomíná však ani na jedny z největších estetických neduhů české krajiny – nádražní budovy a sakrální stavby. Do konce roku zavítá ještě do několika obcí aby přinesla výsledky velkého úsilí, které má smysl. Více

DROBNÁ ARCHITEKTURA VE VEŘEJNÉM PROSTORU

Přednášku, kde se určitě dozvíte něco zajímavého, pořádá na konci srpna v rámci programu Pěstuj prostor společnost Plzeň 2015. Pokud vás zajímá práce s veřejným prostorem a jste zvědaví, jaké možnosti nabízí drobné architektonické prvky zasazené do nevyužitých míst v našem okolí či jaká jsou úskalí jejich realizace, pak určitě vyražte 28. srpna na Městskou plovárnu v Plzni. Setkání začíná v 18:30 a těšit se můžete na zajímavé hosty a jejich osobní zkušenosti.

Zvedněte hlavy: Díl sedmý (Rooseveltova ulice)
Architektura - Blog

Seriál Zvedněte hlavy, pokračuje již sedmým dílem, se kterým se tentokrát podíváme do Rooseveltovy ulice a na Rooseveltův most, kterým je zakončena. Plzeň je městem plným zajímavých příběhů, historie, tepoucím životem i tajemnými záhadami, které dotváří kolorit tohoto místa. To vše však můžeme poznat jen tehdy, když při chůzi po ulicích začneme vnímat více, než jen cíl své cesty, nebo časově pomíjivé výlohy obchodů. Když společně zvedneme hlavy a podíváme se kolem, zjistíme, že toto město je plné odkazů na doby minulé, výzev současnosti i nadějí. Pojďte s námi poznat další kousek Plzně. Pojďme společně opět zvednout hlavu.

Seriál Zvedněte hlavy, pokračuje již sedmým dílem, se kterým se tentokrát podíváme do Rooseveltovy ulice a na Rooseveltův most, kterým je zakončena. Plzeň je městem plným zajímavých příběhů, historie, tepoucím životem i tajemnými záhadami, které dotváří kolorit tohoto místa. To vše však můžeme poznat jen tehdy, když při chůzi po ulicích začneme vnímat více, než jen cíl své cesty, nebo časově pomíjivé výlohy obchodů. Když společně zvedneme hlavy a podíváme se kolem, zjistíme, že toto město je plné odkazů na doby minulé, výzev současnosti i nadějí. Pojďte s námi poznat další kousek Plzně. Pojďme společně opět zvednout hlavu.

 

Rooseveltova ulice se dříve jmenovala Saská a byla zakončena Saskou bránou, které se také občas říkalo Malická. Byla to tedy jedna ze čtyř ulic, kterou do Plzně proudili obchodníci, lidé a také touto bránou odcházeli. My do této ulice vstoupíme ze severovýchodního rohu náměstí, kde se tato ulice potkává s ulicí Pražskou. Naše první zastávka bude nenápadný a zdá se, že z části opuštěný pozdně barokní městský dům z konce osmnáctého století, který kopíruje původní renesanční parcelu a má hluboké gotické sklepy. Opět patří mezi jeden z mála dochovaných původních plzeňských domů. Dnes jak vidíme je v poněkud neutěšeném stavu, ale jeho nesouměrnost je hezká. Na své fasádě aplikuje vysoký korintský sloupový řád.

 

Naší další zastávkou bude rohový dům na rohu ulic Rooseveltova a Veleslavínova, zde se nachází rozsáhlá budova městského archivu, která je zajímavá svojí nárožní věžičkou subtilních proporcí, která ve mně vždy vzbuzuje pocit toho, že nebude trvat dlouho a neunese svoji vlastní váhu. Archiv města Plzně se do této budovy nastěhoval v roce 1961 po velice dlouhém období, kdy byla jeho existence tolikrát ohrožena, až to pomalu vybízí k sepsání akční knihy. Zatímco ve středověku se o archivnictví město pečlivě staralo, v devatenáctém století došlo k rozsáhlým ztrátám a plenění, kdy na psané archiválie staršího data bylo nahlíženo jen jako na nepotřebný odpad. Část archivu tak byla vyhozena, o část se postarali národní obrozenci a část byla uchována díky tomu, že byla využita při rekonstrukce radnice jako výplň mezi stropy. Za první republiky se podařilo zachránit mnoho cenných archivních památek a následně je setřídit. Za druhé světové války pak archiv pocítil další velké ztráty, když byl systematicky likvidován. Až právě v roce 1961 získal budovu bývalé policejní stanice s vězením, kde sídlí dodnes. Budova je dnes už stěží dostačující a skrývá památky nezměrných hodnot. Všem zájemcům o historii města doporučuji ho navštívit, rádi vás tam přivítají.

 

Přes ulici pak stojí další budova. Tentokrát se jedná o běžný činžák z konce devatenáctého století, který však dostal velice povedenou secesně historizující fasádu, která zároveň v nedávné době prošla vkusnou a citlivou rekonstrukcí.

 

Přesuneme se opět o kus blíže k Roosveltovo mostu a podíváme se na krásný renesanční dům s průchodem, který vede až do Malé ulice. Tento dům se mansardovou střechou a sgrafitovou omítkou, která imituje původní renesanční omítku, je opět jednou z mála ukázek původní plzeňské zástavby. Ve svém nitru zachovává i kamenné pískovcové památky na domy předchozí, převážně gotické. Některé z těchto reliktů jsou odhaleny i ve zmiňovaném průchodu a můžete se na ně podívat. V domě sídlí mimo jiných i čajovna a kavárna Seraf, které takto děláme reklamu jen proto, že její prostory často slouží ke konání výstav a kulturním událostem a my z PCFU máme toto místo také rádi.

 

Dům naproti přes ulici je zase jednou z ukázek nutnosti postavit historizující dům z devatenáctého století na gotické parcele. Je to příjemně sladění městský dům se vkusnou historizující výzdobou.

 

A pomalu jsme se dostali na konec ulice, která pomalu přechází v původní Saský most. V těchto místech stávala Saská, neboli Malická brána, terá byla zbourána v roce 1849. Dnes na jejím místě stojí dva hmotově rozsáhlé a okolní zástavbu převyšující činžáky z devatenáctého století. Ten zdobnější a větší, má na své fasádě sgrafita od Mikoláše Aleše. Ten druhý, který stojí přes ulici, pak ponejvíce připomíná věž, protože se při jeho stavbě počítalo, že vedle něj budou dostavěny stejně vysoké domy, které však nikdy realizovány nebyly a tak sousedí se snad poslední volnou nezastavěnou parcelou uprostřed historického jádra.

 

Pro srovnání přidávám i jednu historickou fotografii, která vám ukáže, jak vypadalo toto místo před stavbou těchto domů. Nejdříve s Malickou bránou, pak po jejím zbourání a nakonec detail domu, který stál místo toho dnešního věžovitého. Tento starý dům byl skutečně hodně fantaskní záležitostí.

 

 

 

Naší poslední zastávkou bude Saský, dnes Rooseveltův most, který dnes spojuje jako jediná náhrada za případně uzavřený Pattonův most, severní předměstí, největší plzeňské sídliště. Jeho délka je úctyhodných 220 metrů.

Původně na tomto místě stály mosty dva. Jeden kamenný, obloukový, který ve výšce dnešní Tyršovy ulice, toho dálničního průtahu městem, překlenoval Mži a pocházel patrně ze šestnáctého století. Druhým most překlenoval jeden z příkopů městského opevnění, takzvanou Valchařskou strouhou. Byl dřevěný a byl součástí městského pevnění. Kamenný most stál trochu více po proudu Mže.

Před polovinou devatenáctého století se uvažovalo o překlenutí těchto dvou vodních tepen jediným mostem, přičemž v jednom z původních plánů bylo vyústit nový most do Dominikánské ulice. Nakonec se rozhodlo, že bude ústit i nadále do Saské ulice a v rámci toho bude asanováno městské opevnění. V roce 1848 započala stavba, kterou prováděli stavitelé Kristián Lexa a Martin Stelzer. Most zároveň překlenul i starou plzeňskou čtvrť Rychtářku a navázal na vybudovaný násep na silnici, která vedla na Lochotín. Most byl kamenný a měl čtyři kamenná oblouky, které překlenovaly řeku, Tyršovo sady, Rychtářku a Valchařskou strouhu. V rámci stavby mostu byly zbourány zbytky městského opevnění a v roce 1849 i Saská brána.

V roce 1889 bylo původní kamenné zábradlí zbouráno a nahrazeno novým železným, díky čemuž se rozšířila vozovka. V roce 1899 byla přes most vedena tramvajová trať, která sloužila svému účelu až do roku 1949. V roce 1980 se přistoupilo k zásadní rekonstrukci, kdy byl takřka celý most přestavěn a to bez ohledu na jeho původní proporce. I tak je však dílem značného kompromisu. Původní záměr bylo most zbourat a postavit zcela nový. Nakonec nový most imituje ten starý a zachovány byly sice oblouky a pilíře, ale nic nenesou, protože uvnitř mostu je samonosná železobetonová konstrukce nového mostu.

Most je také zajímavý svoji výzdobou. Z různých míst města byly svezeny sochy, které teď zdobí jeho okraje. Většina soch pochází z první poloviny osmnáctého století a jsou barokní. Nacházeli se například na původním hřbitově na náměstí Republiky (socha sv. Bonaventury), nebo na některé z městských bran.

 

 Další díl Zvedněte hlavu skončil, doufám, že se vám líbil a pokud byste měli nějaké připomínky, či ohlasy, napište mi je na mail lukas.houska@pcfu.cz

 

Zdroje Infromací:
MAZNÝ, Petr; KRÁTKÝ Vladislav, 100 zajímavostí ze staré Plzně
Archiv města Plzně

Zdroje obrázků:
Archiv autora
Archiv města Plzně
http://www.plzen.eu/

 

 

průměrné hodnocení:
hodnoceno:
Zobrazit komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit.

Komentáře k článku:
Schovat komentáře